Finský 3 kilometrový ráj

I když už jsme zimu očekávali každou chvíli, nemohli jsme se dočkat, a tak jsme jako praví nadšenci vyrazili do Finského Vuokatti, kde se nachází jedno z nejznámějších evropských lyžařských středisek. Ve velkém sportovním areálu "Vuokatti Olympic Training Center" je bazén, tělocvičny, posilovna, fotbalové hřiště, sjezdovky, skokanské můstky, biatlonová střelnice a pro nás nejdůležitější lyžařský tunel a traťě, na kterých byl vytvořen cca. 2km okruh z umělého sněhu. V areálu je samozřejmě taky hotel, plno apartmánů (v chatkách, ale vybavené jako hotelový pokoj) a restaurace.

Z Älvsbynu trvá cesta zhruba 6 hoidn (500km), takže jsme vyráželi v neděli časně ráno, ybchom ještě stihli odpolední trénink. Cesta šla bez problému, a tak jsme, už ubytování, ve 14h stáli na lyžích. První fáze jenom volné "seznámení se sněhem".

Pondělí 17.11. - Dopolední fáze, nic těžkého. Celkově bylo tohle soustředění zaměřeno na to, abychom něco najezdili na sněhu a ne abychom jezdili nějáké velké úseky. 1.30-2 hodiny, skate A1+12xkrátké (10-15") intervaly

Odpoledne potom klasika. Opět 1.30-2 hodiny A1.

Večer ještě půlhodinka v posilovně na "uklidnění svalů

Úterý 18.11. - Dopoledne trénink techniky klasiky (+natáčení a následný rozbor)

Odpoledne pak rychlejší trénink, tentokrát ale ne na lyžích. Lyžařské imitace do nedaleké sjezdovky. (dohromady 40 minut imitací v A3).

Středa 19.11. - Dopolední trénink byl stejný jako úterní odpolední jen s tím rozdílem, že jsme nejezdili klasicky, ale skate.

Odpoledne už jenom volné ježdění. Opět bruslením.

Večer zase na "uklidnění" 30 minut posilovna.

Čtvrtek 20.11. - Poslední den, stíháme už jen jednu fázi. 90 minut klasicky, v A1.

Odpoledne odjezd zpět do Älvsbynu.

Celé soustředění jsme se stravovali v místní hotelové restauraci. A musím říct, že jídlo bylo opravdu kvalitní. K snídani, obědu i večeři, byl vždy připraven švédský stůl s nejrůznějšími saláty a přílohami. K snídani potom vše na co si vzpomenete (vajíčka, ovoce, pečivo, tvaroh, jogurt...)

K obědu bylo možné vybrat si z několika jídel, ale klidně jste si mohli dát všechny najednou.

K večeři opět ten samý systém jako u oběda+malý dezert (teda...malý, pokud jste chtěli malý, pokud jste si chtěli dát k večeři pouze 200g zmrzliny, nikdo vám to nezakazoval).

Samotný lyžařský tunel, byl opravdu tunel (podzemí), až teprve na konci na něj navazoval venkovní okruh (oddělen pouze plastovou "plachtou"), takže se dalo bez porblému jezdit ven a dovnitř. V tunelu se teplota pohybovala okolo 10 pod nulou a měřil 1km. Před vstupem do tunelu, byla šatna, občerstvení a různé sportovní obchody. Venku byl vytvořen zhruba 3km dlouhý okruh, který vedl kolem biatlonové střelnice. Na okruhu jsme potkávali lyžařské kluby z Finska a Švédska, biatlonové a lyžařské reprezentacemi Běloruska, Ruska a Finska, ale také dorazila LOBácká Finská reprezentace a protože společně s nimi přijela i jedna reprezentantka ČR, tak už jsme tam byli dva a to si myslím, že už je pěkné zastoupení, takže mezi reprezentacemi Finska, Ruska atd. se objevovaly i 2 kombinézy ČR.