Jazyk vikingů

Hned na začátku bych se chtěl omluvit za mou delší neaktivitu, ale poslední dobou toho tady moc k psaní nebylo. Závody skončily a články o trénincích by byly: 1) nezajímavé. Ano, nějáké tréninky jsou zajímavé a odlišné než znám z ČR, ale nejsou to všechny a tudíž se dostávám k dalšímu bodu: 2) byly by velice krátké. Takže jsem čekal na něco zajímavého, ale dlouho tu nebylo nic, o čem by mi přislo dobré psát. Až nedávno jsem dostal nějáké tipy, takže tady je jeden z nich..

Ještě než jsem se vydal do Švédska, tak jsem věděl, že vše bude probíhat ve švédštině. Což je jazyk, který přebral něco z angličtiny a něco z němčiny, ale asi jako všechny jazyky má i plno vlastních pravidel a věcí pro něj specifických. To jsem ale, když jsem se učit začal, nepovažoval zas za takový problém...a to byl problém. Začal jsem objednáním učebnice "Švédština pro samouky", kterou jsem pravidelně otvíral první dva týdny...pak, jak už to tak bývá, jsem učení pořád odsouval s tím, že je ještě dost času a taky nebyl čas jenom na to, učit se švédsky. Po prvním otevření mě čekalo asi 15 stran o gramatice a písmu a já zjistil, že s tou angličtinou toho zas tolik společnýho nemá. Za zmínku stojí asi specifický akcent, kdy se prodlužují určitá písmena podle několika pravidel a je tu pár slov, které při špatném vyslovení znamenají uplně něco jiného a pak taky 3 verze písmena "a" - a, ä, å, z nichž se každé čte jinak, ale ani jedno ne tak jako v češtině a stačí pouze změna znaménka nad písmenem a už je uplně změněný význam (har - mám, här - tady, hår - vlasy). Takže po prvních dnech učení jsem věděl, že to vůbec nebude jednoduché, že je tam spoustu pravidel a uměl jsem říct jak se jmenuji, kde bydlím a jak se řekne los. Na začátek dobrý, ale čas letěl a najednou tu byla půlka června a já zjistil, že pořád umím říct jenom to málo, co jsem se v prvním nadšení ze švédštiny naučil. Jenomže času bylo pořád málo a já švédštině zas tolik nevěnoval, a tak jsem se nejpilněji učil až poslední měsíc před odletem. Opravdu jsem učebnici otvíral často, z přiloženého CD jsem se snažil pochytit akcent a příležitostně se snažil přečíst si nějáký text ve švédštině. Osobně si myslím, že slovní zásobu jsem za ten měsíc obohatil dost, ale...znát slova nestačí.

Hned po příjezdu do školy mě čekal šok. Když jsem se účastnil porady před začátkem školního roku, jsem zjistil, že nerozumím ani slovo z toho co říkají. Nerozuměl jsem trenérům, učitelům ani spolužákům...všechno se mi muselo překládat. A to jsem si před odjezdem myslel, že aspoň něco pochytím, ale mluvená švédština je něco uplně odlišného. Po prvním týdnu rozkoukávání, jsem začal chodit na kurzy švédštiny (tzv. Svenska för asylsökande, neboli Švédština pro žadatele o azyl). Moje dosavadní znalosti stačily na pokročilejší skupinu. Všechno probíhalo ve švédštině, což jsem potřeboval. Lekce byly zaměřené spíše na gramatiku než na konverzaci a většinu času jsme vyplňovali pracovní listy nebo četli texty. Tím, že naše učitelka mluvila zřetelně, pomaleji a hlavně spisovně, jsem postupně začínal rozumět a snažil se i mluvit. Cítil jsem, že je to každým dnem lepší a pozoroval jsem to například na večeři, kde jsem dokázal něco rozumět ostatním a nebylo to pro mě jen nesrozumitelné mumlání s občasným povědomým slovem, ale opravdu věty. Nerozuměl jsem sice všemu, ale aspoň jsem rozeznával slova.

Moje skupina se skládala z lidí ze všech koutů světa. Mimo mě, Čecha, tam měla zastoupení Sýrie, Írán, Afghánistán, Nigérie, Eritrea nebo Chad. Jak jsem později zjistil, tito lidé zde žíjí už přes rok, ale i tak jsem obdivoval, jak zvládají řeč, která se od té jejich liší snad úplně ve všem (písmo, slovosled, výslovnost...). Na tyto lekce jsem chodil téměř každý den a postupně tyto lidi poznával. Bylo zajímavé a příjemné vidět vedle sebe sedět Sýrijce s Íráncem, jak se mezi sebou snaží švédsky domluvit, v kolik dnes půjdou na volejbal. Jak jsem postupně zjišťoval, tito lidé utekli ze svých zemí před válkou a hledají práci nebo chtějí studovat ve Švédsku. Jednomu je 45, je ze Sýrie a je to doktor, který pracoval v Bulharsku a druhému je 22 je z Afghánistánu a chce zde vystudovat univerzitu, ale oba jsou přátelští a očividně rádi, že jsou někde, kde je klid a můžou žít normální život.

Jak jsem postupně zjišťoval, ne všechny arabské státy mluví stejnou arabštinou. Například Sýrie a Afghánistán mluví odlišnou arabštinou. Na hodinách se museli domluvit švédsky nebo anglicky. Taky jsem rozpoznávál, že každý má jiné náboženství, někdo věří v Islám, někdo je křesťan, někdo nevěří a jeden byl dokonce žid (alespoň se domnívám), ale nikdo neměl s tím druhým problém. Bylo hezké vidět, jak se člověk co věří v Islám, úplně normálně baví s člověkem, který je žid a oba mluví švédsky. Každý věří něčemu jinému, ale to neznamená, že se automaticky nemají rádi. Dost jsem tyto lidi poznal a z toho co jsem zjistil, vidím že se bohužel tito lidé (uprchlíci) hází do jednoho pytle, bohužel. Rozhodně jsem neměl pocit, že by mě kdokoliv z těchto lidí něják ohrožoval nebo omezoval. Naprosto normální lidé, se kterými se dalo normálně bavit, a kteří mají uplně stejné zájmy jako my v Evropě (chodí hrát fotbal, volejbal, rádi hrají na počítači, koukají na filmy, studují nebo pracují v normálních oborech jako doktor, inženýr, management atd.). A celkově mi přišlo, že jsou rádi, že můžou žít v klidu a ne v neustálém strachu z války.

Nicméně, tento kurz jsem minulý týden úspěšně dokončil, ale i přesto, že jsem dostal diplom o absolvování kurzu, se nemůžeme bavit o tom,že by se ze mě stal člověk, který umí švédsky. Samozřejmě, že zlepšení tu je. Například emailům od trenérů už nemám problém porozumět a následně jsem schopný i švédsky odpovědět. Občas už nepotřebuji angličtinu k tomu, abych se trochu domluvil, ale že by to bylo na nějáké dlouhé konverzace, to se říci nedá. K tomu stále využívám převážně angličtinu.

Momentálně se mi připravuje studijní plán se zaměřením na švédštinu. Ale už to nebudou tyto gramatické základy jako doteď, ale trošku pokročilejší výuka a nebude zaměřena pouze na švédštinu jako jazyk, ale i trochu na Švédsko samotné, to mi bylo řečeno, tak jsem zvědavý, co z toho bude.

Vojta