Trápení na longu a štafetový double
O víkendu 10.-11.9 jsem si zaběhl poslední "velké" OB závody tenhle rok, jelikož tento víkend uzavíral sérii oblastních závodů. Jsou pro to dva důvody: 1) Začíná období honů na losy a tudíž se nemůžeme volně pohybovat na všech místech lesa a za 2) začíná se tu brzy stmívat a pořádat jenom noční závody? To není ono. Takže v kalendáři závodů už jsou jen dva víkendy za sebou švédská mistrovství, kterých se nemohu účastnit, jelikož podmínkou je, žít minimálně 10 měsíců ve Švédsku. Potom ještě takový klubový sranda závod dvojic a noční.
Závody se konaly ve městě Luleå a pořádal je místní oddíl OK Renen. V sobotu se běželo DM na klasické trati, v neděli nás pak čekaly štafety. Shromaždiště bylo v místním biatlonovém areálu, takže doběh i start nedělních štafet byl pěkně vidět.
Cesta do Luleå, zabere tak 45 minut jízdy autem a jelikož start byl až ve 12h vyjížděli jsme v příjemných 10h. Venku bylo typické švédské podzimní počasí, což znamená zataženo,mlha a mírný déšť. Tedy přesně takové počasí, ve kterém se vám vyloženě chce běžet 7,8 km dlohý závod v bažinách a šutrech. Na trať jsem vyrážel jako první ve 12:37. Už na 1.k jsem uhnul moc doleva a musel jsem se vracet. Už tam jsem začínal v kopci cítit lýtka, ale myslel jsem, že jsou jen ztuhlé a za chvíli se rozběhnou. Na kontrole 3, ale přišla velká chyba, když jsem se zamotal v cestičkách a hustnících kolem kontroly a našel jsem se až asi 300m nad kontrolou a byl jsem doběhnut už o 6 minut. V tu dobu jsem věděl, že to dnes nebude ono a to se mi potvrdilo v následujícím postupu do kopce, kdy jsem začal cítit bolest v obou lýtkách a nemohl do kopce téměř běžet a po rovinách jsem se trápil. O to náročnější bylo soustředit se na závod a malé detaily na mapě 1:15 000, když jsem se do toho musel ještě soustředit na to, aby jsem se vůbec rozběhl. Závod jsem už protrpěl bez větších chyb (dlouhý postup na 12.kontrolu jsem dokonce, nějákým zázrakem, vyhrál), ale běžecky jsem velmi ztrácel a nakonec z toho bylo 4. místo, ale se ztrátou přes 20 minut. Doufal jsem, že to zítra bude lepší.
V neděli bylo počasí dost podobné a nepřidalo tomu ani ranní vstávání, protože start byl tentokrát už v 10h. Rozbíhal jsem druhou štafetu Bergnäsets AIK v kategorii H21. Jako na každých štafetách se startovalo s hromadným startem, čehož jsem chtěl využít v dohledávkách, ale hned na první kontrole jsem svoji kontrolu nadběhl a ztratil kontakt s první skupinou a tak jsem musel celý závod odmapovat a dohledat sám. Hned při postupu na 3. kontrolu jsem pochopil, že bolest v lýtkách nebyla o rozcvičení, protože mě opět začala obě lýtka tahat a nastal stejný problém jako včera. Jelikož šlo o štafety a závod nebyl tak dlouhý jako včera, snažil jsem se běžet naplno i přes bolest, ale z toho bohužel vyplynulo několik zbytečných chyb, většinou v dohledávkách a odbězích, na kterých jsem postupně víc a víc ztrácel, a tak jsem přiběhl jako 5. s poměrně velkou ztrátou. Ale štafety se běhají ve 3 lidech a kluci za mnou předvedli skvělé výkony a nakonec to vytáhli na pěkné konečné 2. místo za naší vítěznou 1. štafetou, takže z toho byl double BAIKu v kategorii H21.
Jelikož mi tělo, dávalo o víkendu najevo, že bych měl trochu zvolnit, tak mám před sebou volnější týden. V ponděli a úterý volno úplné. Uvidím jak se na to bude tělo tvářit, snad to není nic vážného.
Vojta
