Přestup roku aneb bronzová premiéra za BAIK

JE TO TADY! VŠECHNO VYŘÍZENO, VOJTĚCH BARTOŠ PŘESTUPUJE DO KLUBU BERGNÄSETS AIK.

Všechno se povedlo vyřídit a tudíž od tohoto víkendu závodím ve Skandinávii za klub Begnäsets AIK, což mi umožňuje startovat v mistrovských kategoriích, běhat štafety nebo běžet prestižní závody jako Jukola nebo TioMila za Skandinávský oddíl.

O víkendu se konaly závody pořádané oddílem Bodens SK, ale jelikož jsme v neděli odjížděli na tréninkový kemp do hor, zúčastnili jsme se pouze sobotní části, která se skládala z mistrovství oblasti ve sprintu a nočním OB.

Sprint - Shromaždiště bylo na atletickém stadionu ve městě Boden. Na stadionu byl i start a cíl, což bylo příjemné. Ještě před startem jsem potkal svého kamaráda z "Mariánek" Honzu Macuru, který tu od července do září pracoval, takže jsem mohl s někým po dlouhé době popovídat česky.

Startoval jsem v mistrovské kategorii H18, kde nás bylo dohromady 9. Protože to byl městský sprint, který se od českých sprintů zas tak neliší, měl jsem i trochu medailové ambice. Závod nebyl tolik mapově náročný, ale nějaké volby se tam našly. Celý závod se mi běželo dobře, nikde mi vyloženě nedocházelo. Mapově jsem šel téměř bezchybně a když jsem ke konci doběhl minutu přede mnou startujícího kluka, věděl jsem, že jdu dobrý závod. V cíli jsem sice zjistil, že jsem si zapomněl vynulovat čip, což naštěstí nevadilo, a tak z toho bylo 3. místo (1. +1:10, 2. +0:14, 4. -0:04).

Hodnotím to jako povedenou premiéru v nových barvách.

Noční - Po sprintu jsme se přesunuli na druhou stranu města k lesu, kde ve 21h startovalo oblastní mistrovství (Distrikt mästerskap) v nočním OB.

V mapově i fyzicky náročném terénu mě čekala 7,2km dlouhá trať plná bažin, kopců, kamenných polí a srázů. Závod těžký i ve dne, natož v noci s čelovkou, která je velmi kvalitní, ale oproti ostatním "reflektorům" je to taková "bludička". Největší problémy dělaly dohledávky většinou schovaných kontrol, takže jsem prolezl všechny kameny v okolí kontroly, než jsem ji našel. Běh ztěžovalo husté borůvčí a nerovný terén, do kterého by se normální člověk nepustil ani ve dne, natož v deset hodin večer. Tratí jsem se nakonec trápil necelých 100 minut.

Z těch co závod dokončili jsem se ve výsledcích objevil na 5. místě (5 dokončilo), ale jelikož byli kluci přede mnou z jiných oblastí, najednou slyším svoje jméno na 3. místě, a tak jsem, i s trochou štěstí, získal dvě bronzové medaile za první den v novém klubu.